V jakém věku se tele začíná pohybovat?

Projev nemocí v časném postnatálním období je úzce spjat s morfofunkčními charakteristikami potomstva, které je nutné znát a využívat v cílené prevenci patologie s přihlédnutím k prenatálním podmínkám vývoje organismu.

Novorozená zvířata jsou považována za fyziologicky zralá, pokud jejich morfofyziologické konstanty odpovídají jejich věku. S morfofyziologickou zralostí se tělesná hmotnost zvířete při narození liší v závislosti na plemeni v rozmezí 20–45 kg telete nebo 7–9 % tělesné hmotnosti matky. Délka těla novorozeného telete je 70-95 cm Při narození má tele 4-6 řezáků a 12 molárů V prvních hodinách po porodu je rektální teplota u telat 37,6-38,4 °C. V jednom dni věku se zvýší na 38,7-38,9 °C a poté se zvýší na 39,2-39,5 °C. V novorozeneckém období mají mladá zvířata pahýl pupeční šňůry, který u telat odpadá po 8-10 dnech života. U novorozenců se dobře projevuje řada nepodmíněných reflexů, zejména potrava a termoregulace, a do značné míry charakterizují jejich fyziologické vlastnosti. Již v prvních hodinách je zřetelně vyjádřen sací reflex, který se projevuje pohyby při hledání potravy. Tele první den saje v průměru 5x, v dalších třech dnech 6-8x. Délka jednoho krmení se pohybuje od 2 do 25 minut. Tele saje 6-8 kg mleziva denně. Frekvence jeho sacích pohybů může být až 120 za minutu, porce doušku je až 5 ml. Trávicí soustava při narození telat je charakterizována těmito přibližnými hodnotami: objem bachoru – 730 ml, slez – 1250 ml, délka tenkého střeva – 15,9 m, tlustého střeva – 2 m. V prvních 10-15 dnech života u telat se výrazně zvyšuje kapacita bachoru a zejména slezu. U 15denních telat tak objem bachoru dosahuje 1,3 l a slezina – 4 l, délka tenkého střeva se zvyšuje na 20,6 m, tlusté střevo – až 2,7 m. Akt sání je doprovázen uvolňováním slin.[3] V prvních dnech po narození vylučují podčelistní a podjazykové žlázy aktivněji. S věkem se do sekrece zapojují i ​​příušní žlázy. Míchání mléka se slinami je důležitým faktorem v prevenci onemocnění, protože podporuje tvorbu malých, volných kaseinových sraženin v žaludku, dostupných pro další trávení. U novorozených telat je to usnadněno i projevem jícnového žlabového reflexu, kdy se obchvatem nefunkčního předžaludku na rozdíl od dospělých dostává požité kolostrum do slezu. Proventrikulus začíná fungovat, když si telata a jehňata zvykají na krmení hrubým a šťavnatým krmivem, pak se objevuje akt přežvykování, ke kterému u telat dochází ve věku 12-14 dnů a později. V období mléčné výživy u mladých zvířat je výraznější střevní typ trávení. Slez mléčných telat na rozdíl od dospělých přežvýkavců obsahuje poměrně velké množství enzymu rennin (chymosin), který podporuje srážení mléčného kaseinogenu a tvorbu malých volných sraženin pro další rozklad. Volná kyselina chlorovodíková není detekována v žaludku v prvních 2 hodinách života telat, což usnadňuje vstřebávání imunoglobulinů z mateřského kolostra v prvních hodinách po porodu, které jsou následně evakuovány do střeva, kde jsou absorbovány epitelem buňky sliznice tenkého střeva pinocytózou a vstupují do lymfy a poté do krve. Tento rys u novorozenců je nejvýraznější během prvních 12-24 hodin a zastaví se 36-48 hodin po narození. V důsledku toho jsou faktory humorální rezistence v prvních dnech po narození u mladých zvířat zcela závislé na přísunu imunoglobulinů zvenčí mlezivem matky, a tak vzniká kolostrální imunita a tvorba vlastních protilátek začíná po 10 dnech věku v telata.

Jedním z rysů těla novorozených telat je snížený obsah v krevní plazmě bílkovin a frakcí gamaglobulinů, které jsou hlavním nositelem ochranných těles v těle. (Tabulka 3.)

Tabulka 3. Krevní parametry telat (podle N.I. Blinova, V.G. Denisova atd.)