Oprava střechy z pozinkované oceli

1.1. Pro montáž a opravy plechové krytiny je vypracována technologická mapa.

1.2. Technologická mapa byla zpracována v souladu s „Směrnicí pro tvorbu technologických map ve stavebnictví“.

1.3. Jako analog byl vzat čtyřpatrový šestnáctibytový dům o půdorysných rozměrech 33,6 × 13,2 v osách (obr. 1, 2).

2.1. Montáž kovové střechy

2.1.1. Před zahájením instalace kovové střechy musí být provedena organizační a přípravná opatření v souladu s SNiP 3.01.01-85* „Organizace stavební výroby“.

2.1.2. Veškeré instalační a související práce byly dokončeny, akty pro skryté práce byly vypracovány v souladu s SNiP 3.03.01-87 „Nosné a uzavírací konstrukce“.

2.1.3. Přípravné práce zahrnují:

kontrola souladu s návrhovými sklony sklonů střechy;

kontrola správnosti uspořádání opláštění;

třídění a kontrola kvality dodávaných plechů.

2.1.4. Střechy z pozinkované nebo černé pokrývačské oceli jsou určeny pro střechy objektů se sklonem 30 až 60 % (16°-30°).

2.1.5. Hlavními materiály pro ocelové plechové krytiny jsou tenké plechové krytiny ocelové, negalvanizované (černé) nebo pozinkované.

2.1.6. Střešní ocel se vyrábí ve formě plechů o rozměrech 1420×710 mm, 2000×1000 mm, tloušťka 0,4-0,8 mm, o hmotnosti (podle tloušťky) od 3 do 6 kg.

2.1.7. Negalvanizovaný (černý) ocelový plech se v omezené míře používá ve stavebnictví a velkých rekonstrukcích budov.

Střechy z něj vyžadují časté natírání vysychajícím olejem.

2.1.8. Nejúčinnější využití ocelové pozinkované střešní krytiny. Je méně náchylný ke korozi a má výrazně delší životnost. Povrch pozinkované oceli musí být hladký, bez filmů, bublin, pruhů, s hustým a rovnoměrným zinkováním.

2.1.9. Kromě ocelového plechu se pro pokrývačské práce používají:

střešní hřebíky tloušťky 3,5-4 mm, délky 40-50 mm s velkou hlavou pro přibíjení ocelových plechů k opláštění na převisech okapů a uchycení příchytek;

stavební hřebíky o tloušťce 2,5 až 4 mm, délce 50-100 mm pro přibíjení berlí a háčků;

Svorky (vyrobené z odřezků střešní oceli) pro připevnění střešních plechů k opláštění;

háky (vyrobené z pásové oceli o tloušťce 5-6 mm, šířce 16-25 mm a délce 420 mm) pro připevnění stěnových okapů;

berle (vyrobené z pásové oceli o tloušťce 5–6 mm, šířce 25–36 mm, délce 450 mm) k podpoře převisů okapů);

Svorky pro připevnění odtokových trubek ke stěnám budovy;

šroubované svorky pro upevnění odtokových trubek, trychtýřů a okapnic.

2.1.10. Jakákoli střecha se skládá ze dvou hlavních částí – nosné a uzavírací (samotná střecha). U dřevěné nosné konstrukce pod střechou z ocelových plechů a vzdálenosti mezi krokvemi 1,2-2 m se obvykle montuje opláštění z desek o průřezu 200×50 mm a tyčí o průřezu o rozměrech 50×50 mm.

2.1.11. Tyče a desky jsou umístěny ve vzdálenosti 200 mm od sebe. Při tomto uspořádání v opláštění bude noha osoby jdoucí po svahu střechy vždy spočívat na dvou tyčích, které zabrání prověšení střešní krytiny.

2.1.12. Střešní plášť z ocelového plechu musí být hladký, pevný, tuhý, bez výstupků nebo prohlubní. Mezi kontrolní latí o délce 1 m a opláštěním je povolena mezera ne větší než 5 mm.

2.1.13. Pro instalaci okapového přesahu a stěnových žlabů se položí souvislá prkenná podlaha z hraněných prken šířky 3-4 prken (700 mm). Lícní deska okapového přesahu by měla být rovná a viset z okapu ve stejné výši po celé délce.

Pod drážky se také instaluje souvislá podlaha z omítaných desek (až do šířky 500 mm v každém směru).

2.1.14. Podél hřebene střechy se položí dvě desky se sbíhajícími se hranami, které slouží k podepření hřebenového spoje.

2.1.15. Trvanlivost střechy závisí na správném uspořádání opláštění, protože i mírné prohnutí plechů na ní oslabuje hustotu spojů (švy), což vede k netěsnostem a zničení povlaku.

2.1.16. Z celkového objemu prací na montáži plechových střech tvoří cca 50 % montážní práce prováděné přímo na střeše, tzn. v nejtěžších podmínkách.

2.1.17. Montáž střešní krytiny zahrnuje následující operace:

krytí okapových převisů;

pokládka stěnových okapů;

montáž běžné krytiny (zakrytí sklonů střech);

Schéma organizace práce při instalaci kovové střechy je znázorněno na obr. 3.

Předpřipravené střešní obrazy se zvedají na střechu pomocí autojeřábu KS-35714K ve speciálních kontejnerech. Pro jejich příjem je na střeše instalována inventární skládací plošina a světelný stojan pro uložení plechů (obr. 4).

2.1.18. Zakrytí římsy začíná instalací berlí podél okapu, určených k podpoře obrázků. Berle se přibíjejí k opláštění 700 mm od sebe s přesahem (přesahem) od okraje opláštění 130-170 mm.

Všechny berle musí být položeny se stejným přesahem, takže nejprve se přibijí dvě vnější berle a jeden z hřebů na každé berli není zcela zatlučen. Mezi těmito hřeby je vtažena šňůra, pomocí které se určují polohy všech mezilehlých berlí.

2.1.19. Pokrytí střechy ocelovým plechem se provádí z předem připravených plechů nazývaných malby.

Obrázky mohou být jednoduché nebo dvojité (ze dvou listů), spojené podél krátkých stran. Druhý způsob je produktivnější, protože snižuje mzdové náklady na spojování plechů na střeše a umožňuje použití zvětšených střešních prvků (obr. 5).

Příprava maleb spočívá v ohnutí okrajů plechu na čtyřech stranách pro jejich následné spojení na střeše švy (obr. 6). Lze jej provádět ručně nebo mechanizovaně na skládacích strojích.

Střešní plechy se k sobě obvykle spojují podél krátké strany plechu ležícími švy a podél dlouhé strany stojatými švy (hřebenové švy). Při zakrývání sklonů střechy jsou hřebenové záhyby umístěny podél svahu a ležící záhyby jsou umístěny napříč (rovnoběžně s hřebenem střechy), což neruší proudění vody ze svahů. Spoje švů mohou být jednoduché nebo dvojité.

Spojení plechů pro pokrytí sklonů střech se zpravidla provádí jednoduchými švy a pouze s malými sklony střechy (asi 16 °) a v místech největší akumulace vody (žlaby, údolí) – s dvojitými švy.

Zakrývání sklonů střech je jednou z nejnáročnějších operací při montáži střech z ocelového plechu.

V komplexu prací prováděných na střeše za účelem instalace řadové krytiny svahů pochází největší mzdové náklady ze spojení maleb s hřebenovými záhyby, protože délka hřebenových záhybů je dvakrát delší než délka ležících záhybů, z toho polovina se provádí v dílně při přípravě obrazů.

Spojení střešních panelů hřebenovým spojem obvykle provádějí pokrývači pomocí kladiv nebo kladivem pomocí klopového nosníku (obr. 7).

V poslední době byla navržena a použita elektrická hřebenová ohýbačka (obr. 7) a hřebenová ohýbací zařízení, umožňující provádět práce bez použití pokrývačských kladívek.

2.1.20. Dříve připravené římsové malby umístěné na střeše se pokládají na berle podél okapu střechy tak, aby se jejich okraj, který má chlopeň, těsně ohýbal kolem vyčnívající části berly. Nezakřivený okraj plechů na opačné straně je přibit k opláštění hřebíky se vzdáleností 400-500 mm mezi nimi. Hlavičky hřebíků se následně překryjí nástěnným žlabem. Obrázky převisu okapu jsou navzájem spojeny polehavými sklady (obr. 8).

2.1.21. Po dokončení překrytí okapových přesahů se položí stěnové žlaby. Typicky se žlaby umísťují mezi nálevky pro přívod vody se sklonem 1:20 až 1:10. Práce začínají montáží háků, které se umístí podél čáry označené pro pokládku okapů a utlučou křídovou šňůrou. Háčky jsou umístěny na římse malby ve vzdálenosti 650 mm od sebe. Háčky by měly být umístěny kolmo k linii stěnových žlabů a přibity dvěma nebo třemi hřebíky k opláštění (obr. 9).

2.1.22. Po dokončení montáže stěnových žlabů se zakryjí sklony střechy. Obrázky běžné krytiny sedlových střech (sedlové střechy) se obvykle pokládají od štítové stěny (štít) a valbových střech (valbové střechy) – od okraje jejich hřebenů.

Malby se rozkládají v pásech po sklonu střechy ve směru od hřebene k okapu (obr. 10). Obrázky v každém pruhu jsou navzájem spojeny ležícími sklady. Tímto způsobem se položí více pásů, které se u hřebene dočasně přichytí hřebíky (za hranu ohnutého okraje hřebene).

Přesah štítu by měl viset z opláštění o 40-50 mm. Přesah se upevňuje koncovými příchytkami instalovanými každých 200-400 mm, které jsou spolu s podélným ohybem řadového pásu ohnuty ve formě dvojité stojaté drážky (obr. 10).

Pedimentové převisy památkových objektů, ale i objektů stavěných v oblastech se silným větrem, by měly být zajištěny stejně jako římsové přesahy, tzn. o berlích s klopovými páskami a kapačkami.

2.1.23. Podél pásu sestaveného z maleb jsou ke straně opláštění přibity svorky (obr. 11) ve vzdálenosti 600 mm od sebe. Potom se druhý pás sestaví a položí tak, že velký ohnutý okraj prvního pásu přiléhá k malému ohnutému okraji listů druhého pásu. V tomto případě jsou sousední pásy posunuty vůči sobě o 40-50 mm, takže ležící záhyby sousedních obrazů jsou od sebe vzdáleny.

2.1.24. Pokládka řadových pásů ve svahu se provádí s prodloužením 50-60 mm nad hřeben střechy pro vytvoření hřebene. Aby se u hřebene nestýkaly dva hřebenové ohyby protilehlých sklonů střechy, jsou od sebe vzdáleny ve vzájemné vzdálenosti minimálně 50 mm.

2.1.25. Přilehlé pásy maleb se nejprve spojují hřebenovým přehybem pouze u svorek, přičemž jsou pevně přitaženy k opláštění a poté po celé délce hřebenového přehybu.

2.1.26. V návaznosti na zakrytí sklonů střechy se zakryjí drážky od hřebene k přesahu (obr. 12). Okapový pás, smontovaný v dílně a dodaný na střechu ve srolované formě, se rozvine a umístí na místo tak, aby jeho podélné okraje zapadaly pod okraje řadové krytiny svahů, které se podél hranic stříhají ručními nůžkami okapu. Poté se okraje drážky spojí s okraji řadové krytiny pomocí ležícího švu, ohnutého k drážce, s konečným zhutněním švů paličkou.

2.1.27. Po napojení na řadovou krytinu se horní konec drážky přiléhající k hřebeni seřízne do tvaru hřebene a spodní konec přiléhající ke stěnovému žlabu se seřízne rovnoběžně se směrem žlabu a ponechá se výhodu pro rabat. Poté se žlab spojí s hřebenem hřebenovým záhybem a nástěnným žlabem – poléhavým záhybem zalomeným směrem ke žlabu (ve směru proudění vody).

2.1.28. Záhyby, které spojují okapové plechy mezi sebou a s běžnou střešní krytinou, je nutné natřít červeným olovnatým tmelem.

2.1.29. Pro lepší odvod vody zpoza potrubí je na horní straně potrubí proveden trojúhelníkový zářez (lem) v podobě sedlové střechy z prken nebo tyčí, přibitých k opláštění a pokrytých ocelovým plechem (obr. 13). Voda stékající ze sklonu střechy je řezem řezána a stéká po svazích. Límec tvořený záhyby okrajů maleb by měl těsně obepínat kmen trubky a být v rozích falcovaný.

2.1.30. Volitelně lze trubky orámovat límcem, který je vyroben podle šablony v podobě polovin ve tvaru U (obr. 13), které jsou spojeny dvojitým záhybem a překrývají se podél odvodu vody na střeše .

Napojení střechy na komín je řešeno zapuštěním okraje krytiny do vydry.

2.2. Oprava plechové střechy

2.2.1. Oprava starých ocelových plechových střech se v závislosti na stupni a charakteru jejich opotřebení dělí na dva typy: hlavní a aktuální.

Větší opravy zahrnují kompletní (případně velké části střechy) výměnu střešní krytiny a také odtoků a liniových krytin na fasádách budovy.

Běžné opravy zahrnují částečnou výměnu střešní krytiny (malé díly nebo jednotlivé plechy), montáž záplat, utěsnění píštělí a výměnu nepoužitelných částí svodů.

2.2.2. Při větších opravách plechových střech, které zahrnují úplnou nebo významnou změnu střešní krytiny, se práce na přípravě nebo pokládce střešních panelů provádějí stejnými metodami a technikami jako při montáži nové střechy. V tomto případě se přidává pouze operace předběžného odstranění staré střešní krytiny, která se stala nepoužitelnou. Při demontáži střechy se nejprve odlomí nebo odříznou hřebenové záhyby, poté se oddělí ležící záhyby.

2.2.3. Střešní ocel odstraněná ze střechy je pečlivě tříděna. Listy pro opakované použití jsou oříznuty nůžkami, narovnány a vyčištěny.

2.2.4. Aktuální opravy se provádějí následovně. Před zahájením oprav, aby se zjistila poškozená místa, se střecha kontroluje současně zvenčí a z podkroví. Podkroví se kontroluje světlem během nebo po silném dešti.

Zjištěné oblasti poškození střechy jsou vyznačeny křídou a aplikovány na schéma střechy, kde jsou uvedeny rozměry střešních dílů, které mají být vyměněny.

2.2.5. Odstranění (demontáž) poškozených úseků střechy se provádí po celé šířce plechu (mezi sousedními hřebenovými záhyby). Při instalaci nových plechů nebo maleb se nejprve spojí pomocí staré krytiny s položenými záhyby a poté s hřebenovými záhyby, přičemž se současně zpevní svorkami. V tomto případě by se linie ohybů jednoho pruhu neměla (jako u nového nátěru) shodovat s linií ležících ohybů sousedního pruhu.

2.2.6. Pro malá poškozená místa střechy se na ně umisťují záplaty z pokrývačské oceli. K tomu je poškozená část plechu vyříznuta dlátem podél linií opláštění tak, aby byl nový spoj umístěn na tuhé základně. Střešní záplaty se umisťují po celé šířce plechu (mezi hřebenovými záhyby). Práce se provádějí ve stejném pořadí jako při výměně celých listů nebo obrazů.

2.2.7. Při opravě střechy je někdy nutné částečně nebo úplně vyměnit stěnové okapy, okapy nebo okapy, které rez než ostatní rychleji ničí.

Při výměně okapových žlabů se musíte nejprve ujistit, že je krytina okapových převisů v dobrém stavu, jinak je nutné nejprve vyměnit nepoužitelné části žlabů, abyste později nemuseli opravované žlaby odstraňovat.

2.2.8. Oprava převisů okapů zahrnuje výměnu poškozených míst za nové nebo narovnání ohnutých dílů. Při výměně poškozených převisů okapů musíte nejprve demontovat okapy a odstranit háky. Při výměně žlabů a drážek je nutné provést prodloužení řadové krytiny, protože použití starých ležících spojů řadové krytiny k jejich spojení s žlabovými nebo drážkovými vzory není povoleno.

2.2.9. Drobné opravy střech z ocelového plechu zahrnují instalaci záplat. Píštěle a otvory do 5 mm se očistí od nečistot, rzi a slabého nátěru ocelovým kartáčem a zatmelí hustým červeným olověným olejovým tmelem zvenčí a ze strany atiky, překrývající poškozené místo o 20-30 mm.

U poškození o velikosti 5-30 mm se utržené okraje otvorů zarovnají a začistí. Otvor je utěsněn koudelí napuštěnou hustou červenou olovnatou barvou. Očištěné místo se zatmeleným otvorem nahoře se natře červeným olověným tmelem, na něj se nanese záplata větší než poškozené místo o 80-100 mm, vyrobená z tenkého sklolaminátu napuštěného hustou červenou olovnatou barvou. Záplata je pečlivě vyrovnána a přitlačena ke kovovému plechu, čímž je zajištěna úplná impregnace skelného vlákna a kvalita přilnutí, zejména po obvodu záplaty.

2.2.10. Potřeba strojů, mechanismů, nářadí, zařízení a příslušenství je uvedena v tabulce. 1.